Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ověření účinnosti ošetření osiva nízkoteplotním plazmatem s ohledem na zdravotní stav a produkční vlastnosti
Gazdík, Filip
Diplomová práca bola zameraná na overenie účinnosti ošetrenia osiva kapusty hlávkovej (Brassica oleracea var. capitata) nízkoteplotnou (studenou) plazmou a jej vplyv na zdravotné a produkčné vlastnosti rastlín a na účinok proti patogénu Xanthomonas campestris pv. campestris (Xcc). Ako doplnkové ošetrenie bola použitá pôdna huba Trichoderma virens (TVI). Z pokusu vyplynulo, že nízkoteplotná mikrovlnná plazma, pri zníženom tlaku, výkone 500 W a dobe pôsobenia 4 minúty, nemala významný vplyv na Xcc, ale mala však pozitívny vplyv, v kombinácii s Xcc a TVI, na vitalitu rastlín a ich výnos. Ďalej sa ukázalo, že toto ošetrenie malo v kombinácii s Xcc negatívny vplyv na klíčivosť rastlín. Ošetrenie nízkoteplotnou plazmou s použitými parametrami sa pre kapustu hlávkovú ukázalo ako nevhodné.
Zhodnocení odrůdové odolnosti vybraného sortimentu zeleniny vůči houbovým patogenům
Maláková, Dana ; Koudela, Martin (vedoucí práce) ; Kristína, Kristína (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit odrůdovou odolnost vybraného sortimentu odrůd salátu hlávkového, listového, ledového a zelí hlávkového vůči houbovým patogenům (Bremia lactucae a Fusarium oxysporum f. sp. conglutinanas) Tyto pokusy probíhaly v laboratorních podmínkách katedry zahradnictví FAPPZ na ČZU v Praze v růstových komorách. Pokusy se salátem probíhaly v definovaných podmínkách při teplotě 18 - 20 °C v režimu 12 hodin světla a 12 hodin tmy. Pokusy se zelím hlávkovým probíhaly v definovaných podmínkách v režimu při teplotě 14 °C den a 12 °C noc. Rostliny salátů byly vysety v miskách na jemném písku. Rostliny zelí hlávkového byly vysety do sadbovačů s výsevným substrátem. U všech pokusů byly založeny infikované a kontrolní varianty. Po vzejití rostlin byly pokusné varianty inokulovány vybraným patogenem. Po celou dobu pokusu byly rostliny pozorovány ve 2 - 3 denních intervalech. Experiment byl hodnocen pomocí modifikované standardní metody podle Pawelec et al. (2006). Pro hodnocení pokusů salátu byla použita modifikovaná metoda hodnocení v %. Bodová stupnice 0 - 9 bodů podle procentuálního napadení rostlin byla použita pro hodnocení pokusů zelí hlávkového. Výsledky této metodiky byly vyhodnoceny pomocí programu Statistica12. V pokusech hodnotících odrůdovou odolnost vybraných odrůd salátu hlávkového, listového a ledového k patogenu Bremia lactucae Bl:31, byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl v citlivosti vůči tomuto patogenu. Z výsledků pokusů vyplývá, že nejvíce odolnými odrůdami byly Tarzan, Stamir, Adinal a Verala. Největší citlivost vůči patogenu Bl:31 vykazovala odrůda Dětenická Atrakce, dále pak Traper a Nikolaj. Vliv ošetření osiva horkou vodou (HWT) na potlačení patogena B. lactucae byl statisticky průkazný u odrůd Dětenická Atrakce (snížení o 10 %) a Dubáček (snížení o 7 %) v porovnání s infekční variantou bez ošetření HWT. U hodnocení citlivosti odrůd a linie zelí hlávkového bílého byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl v napadení patogenem Fusarium oxysporum f. sp. conglutinans rasa 1. Průkazně nejcitlivější vůči patogenu Foc byla odrůda Pourovo pozdní (stupeň napadení po inokulaci 6,52 bodů).
Využití přípravku Agrisorb při pěstování vybraného druhu zeleniny
Novák, Martin
Tato diplomová práce pojednává o využití hydroabsorbentu Agrisorb v kultuře zelí pěstovaného z přímého výsevu. V literární části je obsažena charakteristika přírodních i umělých látek poutajících vodu. Dále jsou zde uvedeny technologie pěstování hlávkového zelí, choroby a škůdci vybrané kultury, obsahové látky a statistické údaje. Diplomová práce je rozdělena na polní a skleníkový experiment. Cílem polního experimentu bylo zjistit vliv hydroabsorbentu Agrisorb, při aplikaci namáčením osiva, na zelí hlávkové při přímém výsevu. Cílem skleníkového experimentu bylo zjistit rozdíly rychlosti vzcházení modelové kultury v nestresových podmínkách a další rozdíly ve vývinu ošetřené a neošetřené sadby zelí. Při polním experimentu - hodnocení vzcházení rostlin - byla varianta agrisorb vyhodnocena jako nejlepší s vzešlými 68,50 %. Při stanovení kyseliny askorbové vyšla u varianty Agrisorb výrazně vyšší hodnota než u variant kontrolních 396,91 mg kys. askorbové / kg, tedy 120,20 % oproti suché kontrole. Při stanovení sušiny hlávek bylo u varianty Agrisorb dosaženo hodnoty 8,96 % (116,20 % oproti suché kontrole). Při měření listové plochy bylo u varianty Agrisorb dosaženo hodnoty 43,33 cm2, tedy 123 % hodnoty suché kontroly (43,33 cm2).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.